Aktuální cena
0.0200 €/kWh
15:45 - 16:00
Minimální cena
0.0050 €/kWh
13:45 - 14:00
Průměrná cena
0.0440 €/kWh
00:00 - 24:00
Maximální cena
0.1588 €/kWh
20:45 - 21:00

Ceny elektřiny - Litva

Tato tabulka/graf zobrazuje spotové ceny burzy Nord Pool pro nabídkovou zónu Litva na trhu Day-Ahead, v místním čase (Europe/Vilnius)
Období Dnes
€/kWh
Zítra
€/kWh
00:00 - 00:15 0.0126 0.1361
00:15 - 00:30 0.0113 0.1215
00:30 - 00:45 0.0100 0.1165
00:45 - 01:00 0.0074 0.1139
01:00 - 01:15 0.0192 0.1270
01:15 - 01:30 0.0169 0.1200
01:30 - 01:45 0.0152 0.1122
01:45 - 02:00 0.0138 0.1101
02:00 - 02:15 0.0172 0.1106
02:15 - 02:30 0.0153 0.1092
02:30 - 02:45 0.0148 0.1081
02:45 - 03:00 0.0131 0.1043
03:00 - 03:15 0.0132 0.1143
03:15 - 03:30 0.0148 0.1113
03:30 - 03:45 0.0157 0.1103
03:45 - 04:00 0.0184 0.1085
04:00 - 04:15 0.0134 0.1076
04:15 - 04:30 0.0176 0.1060
04:30 - 04:45 0.0188 0.1061
04:45 - 05:00 0.0209 0.1077
05:00 - 05:15 0.0186 0.1075
05:15 - 05:30 0.0207 0.1092
05:30 - 05:45 0.0214 0.1116
05:45 - 06:00 0.0216 0.1135
06:00 - 06:15 0.0198 0.1105
06:15 - 06:30 0.0213 0.1182
06:30 - 06:45 0.0242 0.1318
06:45 - 07:00 0.0272 0.1466
07:00 - 07:15 0.0200 0.1395
07:15 - 07:30 0.0219 0.1510
07:30 - 07:45 0.0268 0.1492
07:45 - 08:00 0.0370 0.1468
08:00 - 08:15 0.0213 0.1446
08:15 - 08:30 0.0268 0.0945
08:30 - 08:45 0.0324 0.1001
08:45 - 09:00 0.0070 0.0945
09:00 - 09:15 0.0321 0.1169
09:15 - 09:30 0.0200 0.1149
09:30 - 09:45 0.0174 0.1107
09:45 - 10:00 0.0160 0.0859
10:00 - 10:15 0.0174 0.1056
10:15 - 10:30 0.0150 0.0821
10:30 - 10:45 0.0140 0.0693
10:45 - 11:00 0.0110 0.0474
11:00 - 11:15 0.0150 0.0672
11:15 - 11:30 0.0140 0.0496
11:30 - 11:45 0.0100 0.0481
11:45 - 12:00 0.0070 0.0423
12:00 - 12:15 0.0080 0.0551
12:15 - 12:30 0.0070 0.0463
12:30 - 12:45 0.0069 0.0633
12:45 - 13:00 0.0050 0.0530
13:00 - 13:15 0.0070 0.0800
13:15 - 13:30 0.0050 0.0561
13:30 - 13:45 0.0050 0.0413
13:45 - 14:00 0.0050 0.0326
14:00 - 14:15 0.0050 0.0475
14:15 - 14:30 0.0050 0.0420
14:30 - 14:45 0.0050 0.0335
14:45 - 15:00 0.0050 0.0313
15:00 - 15:15 0.0050 0.0418
15:15 - 15:30 0.0084 0.0366
15:30 - 15:45 0.0138 0.0357
15:45 - 16:00 0.0200 0.0378
16:00 - 16:15 0.0140 0.0355
16:15 - 16:30 0.0263 0.0411
16:30 - 16:45 0.0365 0.0364
16:45 - 17:00 0.0454 0.0408
17:00 - 17:15 0.0243 0.0269
17:15 - 17:30 0.0347 0.0337
17:30 - 17:45 0.0553 0.0413
17:45 - 18:00 0.0675 0.0522
18:00 - 18:15 0.0285 0.0350
18:15 - 18:30 0.0656 0.0452
18:30 - 18:45 0.0898 0.0621
18:45 - 19:00 0.1010 0.0907
19:00 - 19:15 0.0989 0.0600
19:15 - 19:30 0.1160 0.0657
19:30 - 19:45 0.1317 0.1159
19:45 - 20:00 0.1434 0.1266
20:00 - 20:15 0.1166 0.1195
20:15 - 20:30 0.1228 0.1317
20:30 - 20:45 0.1345 0.1370
20:45 - 21:00 0.1588 0.1458
21:00 - 21:15 0.1366 0.1332
21:15 - 21:30 0.1465 0.1378
21:30 - 21:45 0.1406 0.1416
21:45 - 22:00 0.1371 0.1476
22:00 - 22:15 0.1524 0.1413
22:15 - 22:30 0.1389 0.1429
22:30 - 22:45 0.1342 0.1445
22:45 - 23:00 0.1289 0.1399
23:00 - 23:15 0.1438 0.1333
23:15 - 23:30 0.1380 0.1366
23:30 - 23:45 0.1250 0.1386
23:45 - 00:00 0.1186 0.1360


🔋 Přehled litevského trhu s elektřinou

Mezi lety 2023 a 2025 prošel litevský trh s elektřinou tichou, ale silnou transformací. Od podpory obnovitelných zdrojů energie až po liberalizaci cen elektřiny se tato pobaltská země profiluje jako lídr v oblasti čisté energie a energetické nezávislosti. Pojďme se podívat na trendy, politiky a inovace, které přetvářejí litevský trh s elektřinou – a co nás čeká dál.


🌱 Zelený obrat: Obnovitelné zdroje jako páteř

Páteří litevské energetické transformace je rychlý přechod k obnovitelným zdrojům. Během několika let země výrazně zvýšila podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny:

  • V roce 2023 samotná větrná energie tvořila 42,4 % celkové výroby, vodní elektrárny 16,5 % a solární 11,5 %.
  • V roce 2024 tvořily obnovitelné zdroje již 81 % celkové výroby, díky téměř 70% meziročnímu nárůstu produkce ze solárních a větrných elektráren.
  • V roce 2025 se očekává další růst, přičemž větrná kapacita má dosáhnout 2 200 MW a solární 2 700 MW.

Tato transformace není jen o ekologických cílech – jde o snížení závislosti na dovozu elektřiny, který stále tvořil 63 % dodávek v roce 2023.


⚙️ Rozšíření infrastruktury: Od prosumerů po megaprojekty

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Litvě probíhá na několika frontách:

☀️ Solární boom

  • Kapacita se téměř zdvojnásobila z 1 165 MW v roce 2023 na ~2 000 MW v roce 2024, přičemž do konce 2025 se očekává 2 700 MW.
  • Prosumeři, tedy spotřebitelé, kteří zároveň vyrábějí elektřinu (zejména ze střešních solárních panelů), jsou hlavní hnací silou tohoto růstu.

🌬️ Rozmach větrné energie

  • Pozemní větrné elektrárny zažívají boom díky projektům jako 300MW větrná farma Kelmė (největší v Pobaltí) a 264MW farma Pagėgiai.
  • Offshore (pobřežní) větrná energie také nabírá na síle, probíhají tendry na dvě obří 700MW větrné farmy v Baltském moři.

🌊 Vodní energie drží pozici

  • Ačkoli její růst není tak rychlý, litevské vodní zdroje jako Kaunaská vodní elektrárna (100 MW) a akumulační elektrárna Kruonis (900 MW) hrají klíčovou roli při vyvažování kolísavé výroby z obnovitelných zdrojů.

💡 Liberalizace trhu a dynamické tarify: Posílení role spotřebitelů

Litva je v závěrečné fázi liberalizace trhu s elektřinou – úplná deregulace cen pro domácnosti je plánována do roku 2026. To zásadně mění způsob, jakým se elektřina nakupuje a prodává:

🔄 Dynamické tarify

  • Dynamické ceny se nyní přímo vážou na hodinové ceny na burze Nord Pool, což spotřebitelům umožňuje využívat levnější elektřinu.
  • Dodavatelé jako Enefit, Ignitis a ESO nabízejí tarify šité na míru domácnostem a firmám se smart metry.
  • Do konce roku 2023 si více než 44 000 domácností zvolilo dynamické tarify – toto číslo má dále růst.

Tato změna je v souladu s balíčkem EU pro čistou energii, který vyzývá členské státy k pružnému cenovému systému a chytřejší spotřebě.


📉 Ceny: Stabilizace po turbulentní dekádě

Litevští spotřebitelé zažili po roce 2020 prudké zdražení, ale v posledních letech přišla úleva:

  • Ceny pro domácnosti klesly koncem roku 2024 na €0,23/kWh, pod průměr EU €0,289/kWh.
  • Ceny pro firmy byly konkurenceschopné, kolem €0,17/kWh, což činí Litvu atraktivní pro energeticky náročný průmysl.

Vláda i nadále poskytuje dočasné dotace a cenové stropy na ochranu spotřebitelů před výkyvy, zároveň však podporuje přechod na tržní ceny.


🔌 Energetická bezpečnost a evropská integrace

Rok 2025 znamenal zásadní milník pro energetickou nezávislost Litvy: synchronizaci její sítě se Soustavou kontinentální Evropy (CEN).

Tento strategický krok odklání Litvu od ruskem řízeného systému BRELL a posiluje regionální spolupráci. Zlepšuje také spolehlivost sítě a přístup na evropské energetické trhy.


🧠 Chytřejší sítě, chytřejší spotřeba

Litva nejen vyrábí více obnovitelné energie – stává se také efektivnější v jejím využívání:

  • Zavádění chytrých měřičů pokračuje a umožňuje domácnostem lépe sledovat a optimalizovat spotřebu.
  • Buduje se centralizovaná datová platforma pro zvýšení transparentnosti trhu a rychlejší změny dodavatele.
  • Rostou investice do bateriových úložišť (BESS), které zajišťují stabilitu sítě při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů.

🚀 Co dál: Litevská vize 2030

Do budoucna si Litva stanovila ambiciózní cíle:

  • 100% spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030
  • Stát se čistým vývozcem elektřiny do konce dekády
  • Rozvoj ekonomiky zeleného vodíku pro dekarbonizaci těžkého průmyslu a skladování energie
  • Celková kapacita obnovitelných zdrojů má dosáhnout 7,4–11,5 GW

K podpoře tohoto růstu bude klíčová modernizace sítě a rozvoj skladovacích kapacit. Projekty jako Kruonis Hydro Storage a rozsáhlá BESS pomohou vyvažovat nabídku a poptávku při proměnlivém výkonu obnovitelných zdrojů.


🔚 Závěrečné myšlenky

Příběh litevského trhu s elektřinou je učebnicovým příkladem, jak odvážná vize může vést k rychlé realizaci. Během několika let se země posunula od dovozní závislosti k přednímu hráči v oblasti obnovitelných zdrojů – a pokládá základy pro vedení evropské zelené transformace.

Díky pokračujícím investicím, chytré regulaci a aktivnímu zapojení spotřebitelů má Litva našlápnuto k systému, který bude udržitelný, bezpečný a ekonomicky odolný.

Není to jen přechod – je to transformace.