Aktuální cena
0.1584 €/kWh
22:30 - 22:45
Minimální cena
0.0088 €/kWh
12:15 - 12:30
Průměrná cena
0.0972 €/kWh
00:00 - 24:00
Maximální cena
0.1701 €/kWh
21:45 - 22:00

Ceny elektřiny - Litva

Tato tabulka/graf zobrazuje spotové ceny burzy Nord Pool pro nabídkovou zónu Litva na trhu Day-Ahead, v místním čase (Europe/Vilnius)
Období Dnes
€/kWh
Zítra
€/kWh
00:00 - 00:15 0.1498 0.1481
00:15 - 00:30 0.1440 0.1063
00:30 - 00:45 0.1385 0.1354
00:45 - 01:00 0.1325 0.1313
01:00 - 01:15 0.1462 0.1300
01:15 - 01:30 0.1405 0.1286
01:30 - 01:45 0.1365 0.1292
01:45 - 02:00 0.1316 0.1246
02:00 - 02:15 0.1409 0.1182
02:15 - 02:30 0.1316 0.1180
02:30 - 02:45 0.1303 0.1164
02:45 - 03:00 0.1273 0.1164
03:00 - 03:15 0.1287 0.1151
03:15 - 03:30 0.1257 0.1127
03:30 - 03:45 0.1257 0.1122
03:45 - 04:00 0.1249 0.1137
04:00 - 04:15 0.1254 0.1081
04:15 - 04:30 0.1242 0.1088
04:30 - 04:45 0.1247 0.1096
04:45 - 05:00 0.1236 0.0955
05:00 - 05:15 0.1230 0.1112
05:15 - 05:30 0.1237 0.1099
05:30 - 05:45 0.1244 0.1164
05:45 - 06:00 0.1261 0.1216
06:00 - 06:15 0.1230 0.0587
06:15 - 06:30 0.1234 0.1103
06:30 - 06:45 0.1254 0.1241
06:45 - 07:00 0.1280 0.1284
07:00 - 07:15 0.1347 0.1310
07:15 - 07:30 0.1402 0.1347
07:30 - 07:45 0.1440 0.1323
07:45 - 08:00 0.1360 0.1308
08:00 - 08:15 0.1485 0.1398
08:15 - 08:30 0.1370 0.1334
08:30 - 08:45 0.1344 0.0573
08:45 - 09:00 0.1227 0.0550
09:00 - 09:15 0.1324 0.1279
09:15 - 09:30 0.1252 0.0584
09:30 - 09:45 0.1145 0.0475
09:45 - 10:00 0.1071 0.0463
10:00 - 10:15 0.1163 0.0575
10:15 - 10:30 0.1027 0.0494
10:30 - 10:45 0.0982 0.0468
10:45 - 11:00 0.0804 0.0406
11:00 - 11:15 0.0997 0.0548
11:15 - 11:30 0.0230 0.0471
11:30 - 11:45 0.0140 0.0429
11:45 - 12:00 0.0130 0.0352
12:00 - 12:15 0.0100 0.0625
12:15 - 12:30 0.0088 0.0481
12:30 - 12:45 0.0140 0.0356
12:45 - 13:00 0.0110 0.0251
13:00 - 13:15 0.0700 0.0410
13:15 - 13:30 0.0360 0.0292
13:30 - 13:45 0.0230 0.0255
13:45 - 14:00 0.0230 0.0200
14:00 - 14:15 0.0174 0.0270
14:15 - 14:30 0.0180 0.0224
14:30 - 14:45 0.0165 0.0204
14:45 - 15:00 0.0148 0.0219
15:00 - 15:15 0.0200 0.0215
15:15 - 15:30 0.0200 0.0242
15:30 - 15:45 0.0200 0.0269
15:45 - 16:00 0.0200 0.0338
16:00 - 16:15 0.0140 0.0223
16:15 - 16:30 0.0160 0.0408
16:30 - 16:45 0.0200 0.0445
16:45 - 17:00 0.0200 0.0555
17:00 - 17:15 0.0110 0.0400
17:15 - 17:30 0.0174 0.0479
17:30 - 17:45 0.0100 0.0498
17:45 - 18:00 0.0200 0.0633
18:00 - 18:15 0.0100 0.0724
18:15 - 18:30 0.0168 0.0980
18:30 - 18:45 0.0280 0.1119
18:45 - 19:00 0.1112 0.1225
19:00 - 19:15 0.0887 0.1010
19:15 - 19:30 0.1120 0.1237
19:30 - 19:45 0.1211 0.1279
19:45 - 20:00 0.1284 0.1284
20:00 - 20:15 0.1246 0.1451
20:15 - 20:30 0.1356 0.1640
20:30 - 20:45 0.1487 0.1803
20:45 - 21:00 0.1592 0.1850
21:00 - 21:15 0.1472 0.2103
21:15 - 21:30 0.1553 0.2296
21:30 - 21:45 0.1678 0.2502
21:45 - 22:00 0.1701 0.2056
22:00 - 22:15 0.1696 0.2005
22:15 - 22:30 0.1656 0.1940
22:30 - 22:45 0.1584 0.1799
22:45 - 23:00 0.1499 0.1686
23:00 - 23:15 0.1683 0.1628
23:15 - 23:30 0.1558 0.1459
23:30 - 23:45 0.1507 0.1419
23:45 - 00:00 0.1433 0.1384


🔋 Přehled litevského trhu s elektřinou

Mezi lety 2023 a 2025 prošel litevský trh s elektřinou tichou, ale silnou transformací. Od podpory obnovitelných zdrojů energie až po liberalizaci cen elektřiny se tato pobaltská země profiluje jako lídr v oblasti čisté energie a energetické nezávislosti. Pojďme se podívat na trendy, politiky a inovace, které přetvářejí litevský trh s elektřinou – a co nás čeká dál.


🌱 Zelený obrat: Obnovitelné zdroje jako páteř

Páteří litevské energetické transformace je rychlý přechod k obnovitelným zdrojům. Během několika let země výrazně zvýšila podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny:

  • V roce 2023 samotná větrná energie tvořila 42,4 % celkové výroby, vodní elektrárny 16,5 % a solární 11,5 %.
  • V roce 2024 tvořily obnovitelné zdroje již 81 % celkové výroby, díky téměř 70% meziročnímu nárůstu produkce ze solárních a větrných elektráren.
  • V roce 2025 se očekává další růst, přičemž větrná kapacita má dosáhnout 2 200 MW a solární 2 700 MW.

Tato transformace není jen o ekologických cílech – jde o snížení závislosti na dovozu elektřiny, který stále tvořil 63 % dodávek v roce 2023.


⚙️ Rozšíření infrastruktury: Od prosumerů po megaprojekty

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Litvě probíhá na několika frontách:

☀️ Solární boom

  • Kapacita se téměř zdvojnásobila z 1 165 MW v roce 2023 na ~2 000 MW v roce 2024, přičemž do konce 2025 se očekává 2 700 MW.
  • Prosumeři, tedy spotřebitelé, kteří zároveň vyrábějí elektřinu (zejména ze střešních solárních panelů), jsou hlavní hnací silou tohoto růstu.

🌬️ Rozmach větrné energie

  • Pozemní větrné elektrárny zažívají boom díky projektům jako 300MW větrná farma Kelmė (největší v Pobaltí) a 264MW farma Pagėgiai.
  • Offshore (pobřežní) větrná energie také nabírá na síle, probíhají tendry na dvě obří 700MW větrné farmy v Baltském moři.

🌊 Vodní energie drží pozici

  • Ačkoli její růst není tak rychlý, litevské vodní zdroje jako Kaunaská vodní elektrárna (100 MW) a akumulační elektrárna Kruonis (900 MW) hrají klíčovou roli při vyvažování kolísavé výroby z obnovitelných zdrojů.

💡 Liberalizace trhu a dynamické tarify: Posílení role spotřebitelů

Litva je v závěrečné fázi liberalizace trhu s elektřinou – úplná deregulace cen pro domácnosti je plánována do roku 2026. To zásadně mění způsob, jakým se elektřina nakupuje a prodává:

🔄 Dynamické tarify

  • Dynamické ceny se nyní přímo vážou na hodinové ceny na burze Nord Pool, což spotřebitelům umožňuje využívat levnější elektřinu.
  • Dodavatelé jako Enefit, Ignitis a ESO nabízejí tarify šité na míru domácnostem a firmám se smart metry.
  • Do konce roku 2023 si více než 44 000 domácností zvolilo dynamické tarify – toto číslo má dále růst.

Tato změna je v souladu s balíčkem EU pro čistou energii, který vyzývá členské státy k pružnému cenovému systému a chytřejší spotřebě.


📉 Ceny: Stabilizace po turbulentní dekádě

Litevští spotřebitelé zažili po roce 2020 prudké zdražení, ale v posledních letech přišla úleva:

  • Ceny pro domácnosti klesly koncem roku 2024 na €0,23/kWh, pod průměr EU €0,289/kWh.
  • Ceny pro firmy byly konkurenceschopné, kolem €0,17/kWh, což činí Litvu atraktivní pro energeticky náročný průmysl.

Vláda i nadále poskytuje dočasné dotace a cenové stropy na ochranu spotřebitelů před výkyvy, zároveň však podporuje přechod na tržní ceny.


🔌 Energetická bezpečnost a evropská integrace

Rok 2025 znamenal zásadní milník pro energetickou nezávislost Litvy: synchronizaci její sítě se Soustavou kontinentální Evropy (CEN).

Tento strategický krok odklání Litvu od ruskem řízeného systému BRELL a posiluje regionální spolupráci. Zlepšuje také spolehlivost sítě a přístup na evropské energetické trhy.


🧠 Chytřejší sítě, chytřejší spotřeba

Litva nejen vyrábí více obnovitelné energie – stává se také efektivnější v jejím využívání:

  • Zavádění chytrých měřičů pokračuje a umožňuje domácnostem lépe sledovat a optimalizovat spotřebu.
  • Buduje se centralizovaná datová platforma pro zvýšení transparentnosti trhu a rychlejší změny dodavatele.
  • Rostou investice do bateriových úložišť (BESS), které zajišťují stabilitu sítě při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů.

🚀 Co dál: Litevská vize 2030

Do budoucna si Litva stanovila ambiciózní cíle:

  • 100% spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030
  • Stát se čistým vývozcem elektřiny do konce dekády
  • Rozvoj ekonomiky zeleného vodíku pro dekarbonizaci těžkého průmyslu a skladování energie
  • Celková kapacita obnovitelných zdrojů má dosáhnout 7,4–11,5 GW

K podpoře tohoto růstu bude klíčová modernizace sítě a rozvoj skladovacích kapacit. Projekty jako Kruonis Hydro Storage a rozsáhlá BESS pomohou vyvažovat nabídku a poptávku při proměnlivém výkonu obnovitelných zdrojů.


🔚 Závěrečné myšlenky

Příběh litevského trhu s elektřinou je učebnicovým příkladem, jak odvážná vize může vést k rychlé realizaci. Během několika let se země posunula od dovozní závislosti k přednímu hráči v oblasti obnovitelných zdrojů – a pokládá základy pro vedení evropské zelené transformace.

Díky pokračujícím investicím, chytré regulaci a aktivnímu zapojení spotřebitelů má Litva našlápnuto k systému, který bude udržitelný, bezpečný a ekonomicky odolný.

Není to jen přechod – je to transformace.