Aktuální cena
0.1397 €/kWh
19:45 - 20:00
Minimální cena
0.0612 €/kWh
01:45 - 02:00
Průměrná cena
0.1780 €/kWh
00:00 - 24:00
Maximální cena
0.3986 €/kWh
17:00 - 17:15

Ceny elektřiny - Litva

Tato tabulka/graf zobrazuje spotové ceny burzy Nord Pool pro nabídkovou zónu Litva na trhu Day-Ahead, v místním čase (Europe/Vilnius)
Období Dnes
€/kWh
Zítra
€/kWh
00:00 - 00:15 0.0933 0.1269
00:15 - 00:30 0.0867 0.1134
00:30 - 00:45 0.0945 0.1074
00:45 - 01:00 0.0816 0.1004
01:00 - 01:15 0.0699 0.1786
01:15 - 01:30 0.0742 0.1776
01:30 - 01:45 0.0616 0.1776
01:45 - 02:00 0.0612 0.1776
02:00 - 02:15 0.1028 0.1776
02:15 - 02:30 0.0979 0.1776
02:30 - 02:45 0.0969 0.1706
02:45 - 03:00 0.0940 0.1555
03:00 - 03:15 0.1004 0.1300
03:15 - 03:30 0.0989 0.1285
03:30 - 03:45 0.0993 0.1335
03:45 - 04:00 0.0977 0.1501
04:00 - 04:15 0.0699 0.1151
04:15 - 04:30 0.0700 0.1215
04:30 - 04:45 0.0800 0.1430
04:45 - 05:00 0.0987 0.1501
05:00 - 05:15 0.0989 0.1128
05:15 - 05:30 0.0987 0.1230
05:30 - 05:45 0.0980 0.1501
05:45 - 06:00 0.0977 0.2900
06:00 - 06:15 0.0977 0.1360
06:15 - 06:30 0.0954 0.2002
06:30 - 06:45 0.0999 0.3430
06:45 - 07:00 0.0999 0.4830
07:00 - 07:15 0.0945 0.2603
07:15 - 07:30 0.0967 0.3815
07:30 - 07:45 0.0959 0.4463
07:45 - 08:00 0.1017 0.4884
08:00 - 08:15 0.0998 0.3443
08:15 - 08:30 0.1016 0.3974
08:30 - 08:45 0.1056 0.4370
08:45 - 09:00 0.1729 0.4500
09:00 - 09:15 0.1056 0.4530
09:15 - 09:30 0.1646 0.4427
09:30 - 09:45 0.2250 0.4497
09:45 - 10:00 0.2437 0.4133
10:00 - 10:15 0.1472 0.4500
10:15 - 10:30 0.1990 0.4624
10:30 - 10:45 0.2237 0.4213
10:45 - 11:00 0.2437 0.4332
11:00 - 11:15 0.1786 0.4425
11:15 - 11:30 0.2250 0.4282
11:30 - 11:45 0.2501 0.4170
11:45 - 12:00 0.2552 0.4100
12:00 - 12:15 0.2437 0.4461
12:15 - 12:30 0.2837 0.4372
12:30 - 12:45 0.2900 0.4386
12:45 - 13:00 0.3002 0.4630
13:00 - 13:15 0.2493 0.4279
13:15 - 13:30 0.2797 0.4390
13:30 - 13:45 0.2900 0.4498
13:45 - 14:00 0.3000 0.4493
14:00 - 14:15 0.3000 0.4000
14:15 - 14:30 0.3281 0.4016
14:30 - 14:45 0.3281 0.4105
14:45 - 15:00 0.3423 0.4170
15:00 - 15:15 0.2500 0.4011
15:15 - 15:30 0.2501 0.4110
15:30 - 15:45 0.2837 0.4001
15:45 - 16:00 0.2900 0.4154
16:00 - 16:15 0.2908 0.3900
16:15 - 16:30 0.3000 0.4027
16:30 - 16:45 0.3250 0.4142
16:45 - 17:00 0.3281 0.4190
17:00 - 17:15 0.3986 0.4102
17:15 - 17:30 0.3900 0.4001
17:30 - 17:45 0.3423 0.3815
17:45 - 18:00 0.3263 0.3814
18:00 - 18:15 0.3251 0.3863
18:15 - 18:30 0.2671 0.3628
18:30 - 18:45 0.2046 0.3430
18:45 - 19:00 0.1373 0.3029
19:00 - 19:15 0.3085 0.4194
19:15 - 19:30 0.2730 0.4000
19:30 - 19:45 0.1786 0.3734
19:45 - 20:00 0.1397 0.3430
20:00 - 20:15 0.1480 0.3980
20:15 - 20:30 0.1373 0.3813
20:30 - 20:45 0.1380 0.3430
20:45 - 21:00 0.1348 0.2603
21:00 - 21:15 0.1323 0.3329
21:15 - 21:30 0.1332 0.2567
21:30 - 21:45 0.1246 0.2002
21:45 - 22:00 0.1163 0.1786
22:00 - 22:15 0.1278 0.2364
22:15 - 22:30 0.1465 0.2501
22:30 - 22:45 0.1377 0.2242
22:45 - 23:00 0.1235 0.1894
23:00 - 23:15 0.1438 0.2381
23:15 - 23:30 0.1273 0.2174
23:30 - 23:45 0.1168 0.1834
23:45 - 00:00 0.1094 0.1776


🔋 Přehled litevského trhu s elektřinou

Mezi lety 2023 a 2025 prošel litevský trh s elektřinou tichou, ale silnou transformací. Od podpory obnovitelných zdrojů energie až po liberalizaci cen elektřiny se tato pobaltská země profiluje jako lídr v oblasti čisté energie a energetické nezávislosti. Pojďme se podívat na trendy, politiky a inovace, které přetvářejí litevský trh s elektřinou – a co nás čeká dál.


🌱 Zelený obrat: Obnovitelné zdroje jako páteř

Páteří litevské energetické transformace je rychlý přechod k obnovitelným zdrojům. Během několika let země výrazně zvýšila podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny:

  • V roce 2023 samotná větrná energie tvořila 42,4 % celkové výroby, vodní elektrárny 16,5 % a solární 11,5 %.
  • V roce 2024 tvořily obnovitelné zdroje již 81 % celkové výroby, díky téměř 70% meziročnímu nárůstu produkce ze solárních a větrných elektráren.
  • V roce 2025 se očekává další růst, přičemž větrná kapacita má dosáhnout 2 200 MW a solární 2 700 MW.

Tato transformace není jen o ekologických cílech – jde o snížení závislosti na dovozu elektřiny, který stále tvořil 63 % dodávek v roce 2023.


⚙️ Rozšíření infrastruktury: Od prosumerů po megaprojekty

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Litvě probíhá na několika frontách:

☀️ Solární boom

  • Kapacita se téměř zdvojnásobila z 1 165 MW v roce 2023 na ~2 000 MW v roce 2024, přičemž do konce 2025 se očekává 2 700 MW.
  • Prosumeři, tedy spotřebitelé, kteří zároveň vyrábějí elektřinu (zejména ze střešních solárních panelů), jsou hlavní hnací silou tohoto růstu.

🌬️ Rozmach větrné energie

  • Pozemní větrné elektrárny zažívají boom díky projektům jako 300MW větrná farma Kelmė (největší v Pobaltí) a 264MW farma Pagėgiai.
  • Offshore (pobřežní) větrná energie také nabírá na síle, probíhají tendry na dvě obří 700MW větrné farmy v Baltském moři.

🌊 Vodní energie drží pozici

  • Ačkoli její růst není tak rychlý, litevské vodní zdroje jako Kaunaská vodní elektrárna (100 MW) a akumulační elektrárna Kruonis (900 MW) hrají klíčovou roli při vyvažování kolísavé výroby z obnovitelných zdrojů.

💡 Liberalizace trhu a dynamické tarify: Posílení role spotřebitelů

Litva je v závěrečné fázi liberalizace trhu s elektřinou – úplná deregulace cen pro domácnosti je plánována do roku 2026. To zásadně mění způsob, jakým se elektřina nakupuje a prodává:

🔄 Dynamické tarify

  • Dynamické ceny se nyní přímo vážou na hodinové ceny na burze Nord Pool, což spotřebitelům umožňuje využívat levnější elektřinu.
  • Dodavatelé jako Enefit, Ignitis a ESO nabízejí tarify šité na míru domácnostem a firmám se smart metry.
  • Do konce roku 2023 si více než 44 000 domácností zvolilo dynamické tarify – toto číslo má dále růst.

Tato změna je v souladu s balíčkem EU pro čistou energii, který vyzývá členské státy k pružnému cenovému systému a chytřejší spotřebě.


📉 Ceny: Stabilizace po turbulentní dekádě

Litevští spotřebitelé zažili po roce 2020 prudké zdražení, ale v posledních letech přišla úleva:

  • Ceny pro domácnosti klesly koncem roku 2024 na €0,23/kWh, pod průměr EU €0,289/kWh.
  • Ceny pro firmy byly konkurenceschopné, kolem €0,17/kWh, což činí Litvu atraktivní pro energeticky náročný průmysl.

Vláda i nadále poskytuje dočasné dotace a cenové stropy na ochranu spotřebitelů před výkyvy, zároveň však podporuje přechod na tržní ceny.


🔌 Energetická bezpečnost a evropská integrace

Rok 2025 znamenal zásadní milník pro energetickou nezávislost Litvy: synchronizaci její sítě se Soustavou kontinentální Evropy (CEN).

Tento strategický krok odklání Litvu od ruskem řízeného systému BRELL a posiluje regionální spolupráci. Zlepšuje také spolehlivost sítě a přístup na evropské energetické trhy.


🧠 Chytřejší sítě, chytřejší spotřeba

Litva nejen vyrábí více obnovitelné energie – stává se také efektivnější v jejím využívání:

  • Zavádění chytrých měřičů pokračuje a umožňuje domácnostem lépe sledovat a optimalizovat spotřebu.
  • Buduje se centralizovaná datová platforma pro zvýšení transparentnosti trhu a rychlejší změny dodavatele.
  • Rostou investice do bateriových úložišť (BESS), které zajišťují stabilitu sítě při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů.

🚀 Co dál: Litevská vize 2030

Do budoucna si Litva stanovila ambiciózní cíle:

  • 100% spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030
  • Stát se čistým vývozcem elektřiny do konce dekády
  • Rozvoj ekonomiky zeleného vodíku pro dekarbonizaci těžkého průmyslu a skladování energie
  • Celková kapacita obnovitelných zdrojů má dosáhnout 7,4–11,5 GW

K podpoře tohoto růstu bude klíčová modernizace sítě a rozvoj skladovacích kapacit. Projekty jako Kruonis Hydro Storage a rozsáhlá BESS pomohou vyvažovat nabídku a poptávku při proměnlivém výkonu obnovitelných zdrojů.


🔚 Závěrečné myšlenky

Příběh litevského trhu s elektřinou je učebnicovým příkladem, jak odvážná vize může vést k rychlé realizaci. Během několika let se země posunula od dovozní závislosti k přednímu hráči v oblasti obnovitelných zdrojů – a pokládá základy pro vedení evropské zelené transformace.

Díky pokračujícím investicím, chytré regulaci a aktivnímu zapojení spotřebitelů má Litva našlápnuto k systému, který bude udržitelný, bezpečný a ekonomicky odolný.

Není to jen přechod – je to transformace.